Vánoce jsou svátky klidu a míru a rodiny a přátelství a pohody a kdoví, čeho všeho ještě. Dnes tomu tak již úplně všude není tak jak bývalo dříve, každopádně k nim neodmyslitelně patří tradice a zvyky. Ne všechny rodiny je dodržují, každopádně je známe přinejmenším z pohádek, filmů a vyprávění, v lepším případě pak od rodičů, či prarodičů. Jedná se o nádherné tradice a je nesmírná škoda, že z naší kultury postupně mizí. V podstatě nám jich zbylo jen pár.
Začněme například adventním kalendářem. Ten nám, hlavně pak našim ratolestem odpočítává den po dni, okénko po okénku příchod Ježíška. Dále pak také adventní věnec nám již měsíc dopředu připomíná příchod svátků. Každou neděli zapalujeme jednu ze čtyř svící. Během tohoto období obíháme obchody a vybíráme dárky, ale také sháníme suroviny na tradiční pečení cukroví. Každá domácnost peče většinou hned několik druhů. Od perníčků, přes klasické linecké a pracny až po vanilkové rohlíčky, vosí hnízda a mnohé další. Pár dní před Vánoci pak zdobíme stromeček. Ať již po novu stříbrnými, zlatými a jinými blýskavými koulemi, nebo po staru zlacenými oříšky, celofánem, slaměnými ozdobami, sušenými jablky a mnohými dalšími. Na štědrý den bychom pak měli hladovět, abychom viděli zlaté prasátko.
Také pak stavíme betlém, což je pak po nějakou dobu zpříjemněním prostoru a připomenutím toho, že by si lidé měli pomáhat. Ke štědrovečerní večeři by pak měla být rybí polévka a kapr s bramborovým salátem. Pod talířem pak naleznete šupinu, která vám má přinést štěstí a bohatství do dalšího roku! Děvčata pak po rozdávání dárků házejí střevícem, aby zjistili, zda jim další rok přinese lásku. V některých domácnostech se lije olovo, ze kterého se následně věští budoucnost. Nesmíme zapomenout ani na klasickou půlnoční mši.
Je to zkrátka krásný čas, na který se všichni rok co rok těšíme.